| Epištola k Židům (Zid 10,1-18)
|
1. | V zákoně je pouze náznak budoucího dobra, ne sama jeho skutečnost. Proto stále stejné oběti, přinášené každoročně znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí.
|
2. | Kdyby ti, kdo je přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou provždy očištěni, dávno by byly tyto oběti přestaly.
|
3. | Ale těmito oběťmi se hříchy naopak každoročně připomínají,
|
4. | neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit.
|
5. | Proto Kristus říká, když přichází na svět: `Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo.
|
6. | V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení.
|
7. | Proto jsem řekl: Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno.´
|
8. | Předně říká: `Oběti ani dary, oběti zápalné ani oběti za hřích jsi nechtěl a nenašel jsi v nich zalíbení´ - totiž v takových, jaké se obětují podle zákona.
|
9. | Potom však řekne: `Zde jsem, abych konal tvou vůli.´ Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé.
|
10. | Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo.
|
11. | Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy.
|
12. | Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží
|
13. | a hledí vstříc tomu, `až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu´.
|
14. | Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje.
|
15. | Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká:
|
16. | `Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli;
|
17. | na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.´
|
18. | Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.
|