| Epištola k Titovi (Tit 1,5-2,1)
|
| 5. | Proto jsem tě ponechal na Krétě, abys uvedl do pořádku, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti nařídil.
|
| 6. | Mají to být lidé bezúhonní, jen jednou ženatí, mají mít věřící děti, kterým se nedá vytknout nevázanost a neposlušnost.
|
| 7. | Neboť biskup má být bezúhonný jako správce Božího domu. Nemá být nadutý, zlostný, pijan, rváč, ziskuchtivý.
|
| 8. | Má být pohostinný, dobrý, rozvážný, spravedlivý, zbožný, zdrženlivý,
|
| 9. | pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.
|
| 10. | Je mnoho těch, kteří se nepodřizují, vedou prázdné řeči a svádějí lidi: jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce.
|
| 11. | Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří, a rozvracejí tím celé rodiny.
|
| 12. | Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: `Kréťané jsou samí lháři, zlá zvířata, lenivá břicha.´
|
| 13. | A je to pravdivé svědectví. Proto je přísně kárej, aby měli zdravou víru
|
| 14. | a nedrželi se židovských bájí a příkazů lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
|
| 15. | Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté. Jak jejich rozum, tak jejich svědomí jsou poskvrněny.
|
| 16. | Prohlašují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají. Jsou odporní, neposlušní a neschopni jakéhokoli dobrého skutku.
|
| 1. | Ty však mluv, co odpovídá zdravému učení.
|
