| Kniha Přísloví (Prisl 3,34-4,22)
|
| 34. | Vysmívá se posměvačům, pokorným však dává milost.
|
| 35. | Čest připadne moudrým do dědictví, hlupáci si však odnesou hanbu.
|
| 1. | Synové, slyšte otcovské kárání, pozornost věnujte poznávání rozumnosti.
|
| 2. | Vždyť jsem vám předal výborné znalosti, moje učení neopouštějte:
|
| 3. | Když jsem byl jako syn u svého otce, útlý jedináček při své matce,
|
| 4. | on mě vyučoval, říkával mi: "Drž se celým srdcem mých slov, dbej na mé příkazy a budeš živ.
|
| 5. | Získej moudrost, získej rozumnost. Na výroky mých úst nezapomeň, neodchyl se od nich.
|
| 6. | Neopouštěj ji, bude tě střežit. Miluj ji, bude tě chránit.
|
| 7. | Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.
|
| 8. | Obklop se jí, vyvýší tě; oslaví tě, když ji obejmeš.
|
| 9. | Vloží ti na hlavu půvabný věnec, ozdobnou korunu ti předá.
|
| 10. | Slyš, můj synu, přijmi mé výroky, živ budeš mnoho let.
|
| 11. | Cestě moudrosti jsem tě učil, vodil tě stopami přímosti.
|
| 12. | Půjdeš-li jimi, kroky tvé neuvíznou, jestliže poběžíš, neklopýtneš.
|
| 13. | Napomenutí se chop a neochabuj, dodržuj je, to je tvůj život.
|
| 14. | Nevcházej na stezku svévolníků, cestou zlých se neubírej.
|
| 15. | Vyhni se jí, nechoď po ní, odstup od ní a jdi dál.
|
| 16. | Neusnou, když nespáchají něco zlého, o spánek jsou připraveni, když někoho nepřivedou k pádu.
|
| 17. | Chlebem svévole se živí, vínem násilí se napájejí.
|
| 18. | Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.
|
| 19. | Cesta svévolníků je však jako soumrak, nevědí, o co klopýtnou.
|
| 20. | Můj synu, věnuj pozornost mým slovům, k mým výrokům nakloň ucho.
|
| 21. | Ať nesejdou ti z očí, střez je v hloubi srdce.
|
| 22. | Dají život těm, kteří je nalézají, a zdraví celému jejich tělu.
|
