| Kniha Přísloví (Prisl 16,17-17,17)
|
17. | Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu.
|
18. | Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.
|
19. | Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými.
|
20. | Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina.
|
21. | Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí.
|
22. | Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost.
|
23. | Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti.
|
24. | Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem.
|
25. | Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.
|
26. | Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa.
|
27. | Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň.
|
28. | Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.
|
29. | Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu.
|
30. | Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo.
|
31. | Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti.
|
32. | Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.
|
33. | Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.
|
1. | Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory.
|
2. | Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví.
|
3. | Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává.
|
4. | Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku.
|
5. | Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane.
|
6. | Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.
|
7. | Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé.
|
8. | Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch.
|
9. | Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.
|
10. | Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran.
|
11. | Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel.
|
12. | Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí.
|
13. | Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu.
|
14. | Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor.
|
15. | Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností.
|
16. | K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum!
|
17. | V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.
|