| Kniha Přísloví (Prisl 1,20-33)
|
| 20. | Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas.
|
| 21. | Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran:
|
| 22. | "Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět?
|
| 23. | Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova:
|
| 24. | Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,
|
| 25. | každé mé radě jste se vyhýbali, nedali jste na mé domlouvání,
|
| 26. | i já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás přijde strach,
|
| 27. | až na vás přijde strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice, až na vás přijde soužení a tíseň.
|
| 28. | Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,
|
| 29. | protože měli poznání v nenávisti a bázeň před Hospodinem si nezvolili,
|
| 30. | nedali na mou radu, každou mou domluvu znevážili.
|
| 31. | Budou jíst plody své cesty, přesytí se svými plány.
|
| 32. | Prostoduché zavraždí jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost.
|
| 33. | Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého."
|
