| Kniha Přísloví (Prisl 1,1-20)
|
| 1. | Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele,
|
| 2. | jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti,
|
| 3. | jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost,
|
| 4. | aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem.
|
| 5. | Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost
|
| 6. | porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám.
|
| 7. | Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
|
| 8. | Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj.
|
| 9. | Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle.
|
| 10. | Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj!
|
| 11. | Kdyby tě přemlouvali: "Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu,
|
| 12. | pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé, bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,
|
| 13. | přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme,
|
| 14. | spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec" -
|
| 15. | můj synu, nechoď s nimi jejich cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky,
|
| 16. | neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.
|
| 17. | Je zbytečné sypat pod síť, když to každý okřídlenec vidí.
|
| 18. | Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši.
|
| 19. | Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.
|
| 20. | Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas.
|
