| Evangelium podle Marka (Mar 10,17-27)
|
| 17. | Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
|
| 18. | Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
|
| 19. | Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!"
|
| 20. | On mu na to řekl: "Mistře, to všechno jsem dodržoval od svého mládí."
|
| 21. | Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"
|
| 22. | On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
|
| 23. | Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!"
|
| 24. | Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: "Dítky, jak těžké je vejít do království Božího /těm, kdo spoléhají na bohatství/!
|
| 25. | Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království."
|
| 26. | Ještě více se zhrozili a říkali si: "Kdo tedy může být spasen?"
|
| 27. | Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko."
|
