| Kniha Jobova (Job 1,13-22)
|
| 13. | Nastal pak den, kdy Jóbovi synové a dcery hodovali a pili víno v domě svého prvorozeného bratra.
|
| 14. | Tu přišel k Jóbovi posel a řekl: "Právě orali s dobytkem a při něm se popásaly oslice.
|
| 15. | Vtom přitrhli Šebovci, pobrali je a čeleď pobili ostřím meče. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to."
|
| 16. | Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: "Z nebe spadl Boží oheň, zachvátil ovce a čeleď pozřel. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to."
|
| 17. | Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: "Kaldejci rozdělení do tří houfů napadli velbloudy, pobrali je a čeleď pobili ostřím meče. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to."
|
| 18. | Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: "Tvoji synové a dcery hodovali a pili víno v domě svého prvorozeného bratra.
|
| 19. | Vtom se zvedl od pouště silný vítr a opřel se ze všech čtyř stran do domu. Ten se na mladé lidi zřítil a oni zahynuli. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to."
|
| 20. | Tu Jób povstal, roztrhl svou řízu a oholil si hlavu. Potom padl k zemi, klaněl se
|
| 21. | a pravil: "Z života své matky jsem vyšel nahý, nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hospodinovo buď požehnáno."
|
| 22. | Při tom všem se Jób nijak neprohřešil a neřekl proti Bohu nic nepatřičného.
|
