| Epištola Jakubova (Jak 1,19-27)
|
| 19. | Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;
|
| 20. | vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.
|
| 21. | A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.
|
| 22. | Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!
|
| 23. | Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;
|
| 24. | podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.
|
| 25. | Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.
|
| 26. | Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.
|
| 27. | Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.
|
