| Epištola Jakubova (Jak 1,1-18)
|
| 1. | Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.
|
| 2. | Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.
|
| 3. | Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.
|
| 4. | A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.
|
| 5. | Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
|
| 6. | Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
|
| 7. | Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
|
| 8. | je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.
|
| 9. | Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení
|
| 10. | a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:
|
| 11. | vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.
|
| 12. | Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.
|
| 13. | Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
|
| 14. | Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.
|
| 15. | Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
|
| 16. | Neklamte sami sebe, milovaní bratří!
|
| 17. | `Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování´ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.
|
| 18. | Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.
|
