| První Kniha Mojžíšova (Genesis) (Gen 5,32-6,8)
|
32. | Když bylo Noemu pět set let, zplodil Noe Šéma, Cháma a Jefeta.
|
1. | Když se lidé počali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští,
|
2. | jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo.
|
3. | Hospodin však řekl: "Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let."
|
4. | Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.
|
5. | I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.
|
6. | Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.
|
7. | Řekl: "Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil."
|
8. | Ale Noe našel u Hospodina milost.
|