| Epištola k Efezským (Efez 3,8-21)
|
| 8. | mně, daleko nejmenšímu ze všech bratří, byla dána ta milost, abych pohanům zvěstoval nevystižitelné Kristovo bohatství
|
| 9. | a vynesl na světlo smysl tajemství od věků ukrytého v Bohu, jenž vše stvořil:
|
| 10. | Bůh chce, aby nebeským vládám a mocnostem bylo nyní skrze církev dáno poznat jeho mnohotvarou moudrost,
|
| 11. | podle odvěkého určení, které naplnil v Kristu Ježíši, našem Pánu.
|
| 12. | V něm smíme i my ve víře přistupovat k Bohu svobodně a s důvěrou.
|
| 13. | Proto prosím, abyste se nedali odradit tím, že pro vás musím trpět; vždyť se to obrátí k vaší slávě.
|
| 14. | Proto klekám na kolena před Otcem,
|
| 15. | od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod, a prosím,
|
| 16. | aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil `vnitřní člověk´
|
| 17. | a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce
|
| 18. | mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka:
|
| 19. | poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží.
|
| 20. | Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit,
|
| 21. | jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení na věky věků! Amen.
|
