| První epištola k Korinským (1.Kor 15,29-38)
|
| 29. | Jaký by jinak mělo smysl to, že se někteří dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstanou, proč se za ně dávají křtít?
|
| 30. | A proč i my se v každou hodinu vydáváme v nebezpečí?
|
| 31. | Den ze dne hledím smrti do tváře - ujišťuji vás o tom, bratří, při všem, co pro mne znamenáte, v Kristu Ježíši, našem Pánu!
|
| 32. | Jestliže jsem v Efezu podstoupil zápas se šelmami jen z lidských pohnutek, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstanou, pak `jezme a pijme, neboť zítra zemřeme´.
|
| 33. | Neklamte se: `špatná společnost kazí dobré mravy´.
|
| 34. | Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení!
|
| 35. | Ale někdo snad řekne: "Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?"
|
| 36. | Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.
|
| 37. | A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny.
|
| 38. | Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.
|
