| Epištola k Židům (Zid 13,7-16)
|
| 7. | Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život, a následujte je ve víře!
|
| 8. | Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky.
|
| 9. | Nedejte se strhnout všelijakými cizími naukami. Je dobré spolehnout se na milost a nikoli na předpisy o pokrmech; kdo je dodržoval, nic tím nezískal.
|
| 10. | Máme oltář, z něhož nemají právo jíst ti, kdo přinášejí oběti ve stánku.
|
| 11. | Vždyť těla zvířat, jejichž krev vnáší velekněz do svatyně jako oběť za hřích, spalují se za hradbami.
|
| 12. | Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví.
|
| 13. | Vyjděme tedy s ním za hradby, nesouce jeho potupu.
|
| 14. | Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde.
|
| 15. | Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno.
|
| 16. | Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí.
|
