| Epištola k Židům (Zid 1,10-2,3)
|
| 10. | A dále: `Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou.
|
| 11. | Ona pominou, ty však zůstáváš; nebesa zvetšejí jako oděv,
|
| 12. | svineš je jako plášť a jako šat se změní, ty však jsi stále týž a tvá léta nikdy neustanou.´
|
| 13. | Kterému z andělů kdy řekl: `Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřátele za podnož tvého trůnu!´
|
| 14. | Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?
|
| 1. | Proto se tím více musíme držet toho, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem.
|
| 2. | Jestliže už slovo zákona, které vyslovili andělé, bylo pevné a každý přestupek i každá neposlušnost došla spravedlivé odplaty,
|
| 3. | jak bychom mohli uniknout my, pohrdneme-li tak slavným spasením? První je zvěstoval sám Pán, a ti, kdo uslyšeli, dosvědčili toto spasení i nám;
|
