| Epištola k Římanům (Rim 9,18-33)
|
| 18. | Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým.
|
| 19. | Snad mi řekneš: "Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?"
|
| 20. | Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?"
|
| 21. | Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním?
|
| 22. | Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě,
|
| 23. | stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil k slávě -
|
| 24. | na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů.
|
| 25. | Jak je psáno u Ozeáše: `Lid, který není můj, povolám za svůj lid a Nemilovanou nazvu Milovanou,
|
| 26. | a kde bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni syny Boha živého.´
|
| 27. | A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: `Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn,
|
| 28. | neboť Hospodin vykoná svůj soud na zemi rychle a úplně.´
|
| 29. | A jak to Izaiáš předpověděl: `Kdyby nám Hospodin zástupů nenechal aspoň símě, bylo by to s námi jako se Sodomou, Gomoře bychom byli podobni.´
|
| 30. | Co tedy nakonec řekneme? To, že pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry;
|
| 31. | Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl.
|
| 32. | Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž ze skutků. Narazili na kámen úrazu,
|
| 33. | jak je psáno: `Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben.´
|
