| Epištola k Římanům (Rim 15,17-29)
|
| 17. | To je má chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši před Bohem.
|
| 18. | Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem,
|
| 19. | v moci znamení a divů, v moci Ducha, aby pohané přijali evangelium. Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem.
|
| 20. | Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu,
|
| 21. | ale jak je psáno: `Ti, jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí a ti, kteří neslyšeli, pochopí.´
|
| 22. | To mi také mnohokrát zabránilo, abych k vám přišel.
|
| 23. | Nyní však už pro mne není žádné volné pole v těchto končinách; už mnoho let k vám toužím přijít,
|
| 24. | až se vydám do Hispanie. Doufám tedy, že se u vás zastavím a že mě vypravíte na další cestu, až aspoň trochu užiju radosti ze společenství s vámi.
|
| 25. | Zatím však se chystám do Jeruzaléma, abych přinesl pomoc tamějším bratřím.
|
| 26. | Makedonští a Achajští se totiž rozhodli vykonat sbírku ve prospěch chudých bratří v Jeruzalémě.
|
| 27. | Rozhodli se tak proto, že i oni jsou jejich dlužníky. Jestliže pohané dostali podíl na jejich duchovních darech, jsou zavázáni posloužit jim zase ve věcech hmotných.
|
| 28. | Až dokončím tento úkol a řádně jim odevzdám výtěžek sbírky, vydám se do Hispanie a zastavím se u vás.
|
| 29. | Jsem jist, že až k vám dojdu, přijdu s plností Kristova požehnání.
|
