| Kniha Přísloví (Prisl 6,3-20)
|
| 3. | udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha.
|
| 4. | Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům.
|
| 5. | Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových.
|
| 6. | Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.
|
| 7. | Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce,
|
| 8. | opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu.
|
| 9. | Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku?
|
| 10. | Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si
|
| 11. | a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.
|
| 12. | Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše,
|
| 13. | mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje.
|
| 14. | V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry.
|
| 15. | Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.
|
| 16. | Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností:
|
| 17. | přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,
|
| 18. | srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem,
|
| 19. | křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry.
|
| 20. | Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj.
|
