| Kniha Přísloví (Prisl 15,7-19)
|
| 7. | Rty moudrých rozsívají poznání, ale ne tak srdce hlupáků.
|
| 8. | Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení.
|
| 9. | Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost.
|
| 10. | Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku, kdo domluvy nenávidí, zemře.
|
| 11. | I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských.
|
| 12. | Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí.
|
| 13. | Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha.
|
| 14. | Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí.
|
| 15. | Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně.
|
| 16. | Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid.
|
| 17. | Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist.
|
| 18. | Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje.
|
| 19. | Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená.
|