| Evangelium podle Lukáše (Luk 2,40-52)
|
40. | Dítě rostlo v síle /ducha/ a moudrosti a milost Boží byla s ním.
|
41. | Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.
|
42. | Také když my bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.
|
43. | A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.
|
44. | Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.
|
45. | Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.
|
46. | Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.
|
47. | Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.
|
48. | Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: "Synu, co jsi nám udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali."
|
49. | On jim řekl: "Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?"
|
50. | Ale oni jeho slovu neporozuměli.
|
51. | Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.
|
52. | A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.
|