| Druhá epištola Petrova (2.Petr 3,4-13)
|
| 4. | a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření."
|
| 5. | Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem Božím z vody a před vodou chráněny.
|
| 6. | Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul.
|
| 7. | Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí.
|
| 8. | Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a `tisíc let jako jeden den´.
|
| 9. | Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.
|
| 10. | Den Páně přijde jako přichází zloděj /v noci/. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud.
|
| 11. | Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy,
|
| 12. | kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem.
|
| 13. | Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.
|
