| Druhá epištola k Korinským (2.Kor 5,1-10)
|
| 1. | Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama.
|
| 2. | Proto zde sténáme touhou, abychom byli oděni šatem nebeským.
|
| 3. | Vždyť jen když jej oblékneme, nebudeme shledáni nazí.
|
| 4. | Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme pod těžkým břemenem, neboť nechceme, aby z nás bylo svlečeno naše pozemské tělo, nýbrž aby přes ně bylo oblečeno nebeské, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.
|
| 5. | Ten, kdo nás k tomu připravil a dal nám již Ducha jako závdavek, je Bůh.
|
| 6. | Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána -
|
| 7. | žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme.
|
| 8. | V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána.
|
| 9. | Proto nám také nadevše záleží na tom, abychom se mu líbili, ať už odcházíme domů nebo zůstáváme v cizině.
|
| 10. | Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé.
|