| První epištola k Korinským (1.Kor 6,12-20)
|
| 12. | `Všechno je mi dovoleno´ - ano, ale ne všechno prospívá. `Všechno je mi dovoleno´ - ano, ale ničím se nedám zotročit.
|
| 13. | Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo.
|
| 14. | Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.
|
| 15. | Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne!
|
| 16. | Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno `budou ti dva jedno tělo´.
|
| 17. | Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.
|
| 18. | Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.
|
| 19. | Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!
|
| 20. | Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem /a svým duchem, jež obojí náleží Bohu,/ oslavujte Boha.
|
