| První epištola k Korinským (1.Kor 4,13)
|
| 11. | Do této chvíle trpíme hladem a žízní, chodíme v hadrech, snášíme rány, nemáme domov.
|
| 12. | Vlastníma rukama těžce pracujeme; když nám spílají, žehnáme; když nás pronásledují, my to snášíme;
|
| 13. | když nás pomlouvají, povzbuzujeme. Dosud jsme bráni za špínu světa, za vůbec nejhorší spodinu.
|
| 14. | Nepíšu to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul jako své milované děti.
|
| 15. | I kdybyste v Kristu měli tisíce pěstounů, neznamená to, že máte mnoho otců. Byl jsem to já, kdo vás skrze evangelium zplodil v Kristu Ježíši,
|
