| První epištola k Korinským (1.Kor 14,6-19)
|
| 6. | Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení - jaký prospěch byste z toho měli?
|
| 7. | Je to jako s hudebními nástroji, třeba s flétnou nebo kytarou: kdyby nevydávaly odlišné tóny, jak by bylo možno rozeznat nápěv, který se na nich hraje?
|
| 8. | A kdyby polnice vydala neurčitý zvuk, kdo by se připravoval k bitvě?
|
| 9. | Tak i vy: Jestliže ve vytržení nepromluvíte jasné slovo, jak se má poznat, co bylo řečeno? Budete mluvit jen do vzduchu!
|
| 10. | Na světě je mnoho různých řečí a každá má svá slova.
|
| 11. | Jestliže však neznám význam těch slov, budu pro mluvícího cizincem a on zase bude cizincem pro mne.
|
| 12. | Tak i vy: když tak horlivě usilujete o duchovní dary, snažte se, abyste měli hojnost těch, které slouží růstu celé církve.
|
| 13. | A proto ten, kdo mluví jazyky, nechť prosí, aby je dovedl také vykládat.
|
| 14. | Kdybych se modlil ve vytržení, modlil by se můj duch, ale má mysl by toho nebyla účastna.
|
| 15. | Co tedy? Budu se modlit ve vytržení ducha, ale budu se také modlit s vědomou myslí. Budu zpívat chvalozpěvy ve vytržení ducha, ale budu zpívat také s vědomou myslí.
|
| 16. | Kdybys děkoval Bohu ve vytržení, jak by ten, kdo do toho není zasvěcen, mohl říci Amen k tvému díkůvzdání, když nerozumí tomu, co říkáš?
|
| 17. | Ty sice dobře vzdáváš díky, ale druhý z toho nemá žádný užitek.
|
| 18. | Děkuji Bohu, že mám dar mluvit jazyky více než vy všichni,
|
| 19. | ve shromáždění však - abych poučil i druhé - raději řeknu pět slov srozumitelně než tisíce slov ve vytržení.
|
