| Skutkové Apoštolů (Sk 23,1-11)
|
| 1. | Pak dal přivést Pavla a postavil ho před ně. Pavel upřel zrak na jejich shromáždění a řekl: "Bratří, až do dneška žiju se zcela dobrým svědomím před Bohem."
|
| 2. | Tu nařídil velekněz Ananiáš těm, kdo stáli u Pavla, aby ho udeřili přes ústa.
|
| 3. | Na to se Pavel k němu obrátil a řekl: "Tebe bude bít Bůh, ty obílená stěno. Sedíš zde, abys mě soudil podle Zákona, a proti Zákonu rozkazuješ, aby mě bili?"
|
| 4. | Ti, co stáli u Pavla, řekli: "Troufáš si urážet Božího velekněze?"
|
| 5. | Pavel odpověděl: "Nevěděl jsem, bratří, že je to velekněz. Vím, že je psáno: `Nebudeš tupit vládce svého lidu.´"
|
| 6. | Protože Pavel věděl, že jedna část rady patří k saduceům a druhá k farizeům, zvolal: "Bratří, já jsem farizeus, syn farizeův. Jsem souzen pro naději ve zmrtvýchvstání."
|
| 7. | Když to řekl, vznikl spor mezi farizeji a saduceji a shromáždění se rozdvojilo.
|
| 8. | Saduceové totiž říkají, že není zmrtvýchvstání a že nejsou andělé a duchové, kdežto farizeové vyznávají obojí.
|
| 9. | Nastal velký křik a někteří zákoníci z farizejské strany vstali a začali namítat: "Nic zlého na tom člověku nenacházíme. Co když k němu mluvil duch nebo anděl? /Nebojujme proti Bohu./"
|
| 10. | Hádka byla stále prudší a velitel se bál, že Pavla rozsápou. Proto povolal vojenský oddíl, aby Pavla vyrval z jejich středu a zavedl ho do pevnosti.
|
| 11. | Následující noc stanul před Pavlem Pán a řekl: "Neztrácej odvahu! Jako jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčit i v Římě."
|
