| Epištola k Římanům (Rim 5,1-10)
|
| 1. | Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista,
|
| 2. | neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží.
|
| 3. | A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost,
|
| 4. | z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje.
|
| 5. | A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.
|
| 6. | Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné.
|
| 7. | Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život.
|
| 8. | Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
|
| 9. | Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.
|
| 10. | Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život.
|
