| Evangelium podle Matouše (Mat 27,1-38)
|
| 1. | Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
|
| 2. | Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.
|
| 3. | Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším
|
| 4. | a řekl: "Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni mu odpověděli: "Co je nám po tom? To je tvoje věc!"
|
| 5. | A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.
|
| 6. | Velekněží sebrali peníze a řekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev."
|
| 7. | Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.
|
| 8. | Proto se to pole jmenuje `Pole krve´ až dodnes.
|
| 9. | Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: `Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;
|
| 10. | a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.´
|
| 11. | A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: "Ty jsi král Židů?" Ježíš odpověděl: "Ty sám to říkáš."
|
| 12. | Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.
|
| 13. | Tu mu řekl Pilát: "Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?"
|
| 14. | On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.
|
| 15. | O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.
|
| 16. | Tehdy tam měli pověstného vězně jménem Barabáš.
|
| 17. | Když se zástupy shromáždily, řekl jim Pilát: "Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?"
|
| 18. | Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.
|
| 19. | Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: "Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny."
|
| 20. | Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.
|
| 21. | Vladař jim řekl: "Koho vám z těch dvou mám propustit?" Oni volali: "Barabáše!"
|
| 22. | Pilát jim řekl: "Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?" Všichni volali: "Ukřižovat!"
|
| 23. | Namítl jim: "Čeho se vlastně dopustil?" Ale oni ještě více křičeli: "Ukřižovat!"
|
| 24. | Když pak Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: "Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc."
|
| 25. | A všechen lid mu odpověděl: "Krev jeho na nás a naše děti!"
|
| 26. | Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
|
| 27. | Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.
|
| 28. | Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,
|
| 29. | upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: "Buď zdráv, židovský králi!"
|
| 30. | Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.
|
| 31. | Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.
|
| 32. | Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.
|
| 33. | Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená `Lebka´,
|
| 34. | dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.
|
| 35. | Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty /aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: ´Rozdělili si mé šaty, losovali o můj oděv´/;
|
| 36. | pak tam stáli a střežili ho.
|
| 37. | Nad hlavu mu dali nápis o provinění: "To je Ježíš, král Židů."
|
| 38. | S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.
|
