| Evangelium podle Lukáše (Luk 5,17-26)
|
| 17. | Jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří se sešli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. Moc Páně byla s ním, aby uzdravoval.
|
| 18. | A hle, muži nesli na nosítkách člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.
|
| 19. | Když viděli, že ho nepronesou zástupem, vystoupili na střechu, udělali otvor v dlaždicích a spustili ochrnutého i s lůžkem přímo před Ježíše.
|
| 20. | Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: "Tvé hříchy jsou ti odpuštěny."
|
| 21. | Zákoníci a farizeové začali uvažovat: "Kdo je ten člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy, než sám Bůh?"
|
| 22. | Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: "Jak to, že tak uvažujete?
|
| 23. | Je snadnější říci `Jsou ti odpuštěny tvé hříchy´, nebo říci `Vstaň a choď?´
|
| 24. | Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy," řekl ochrnutému: "Pravím ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů."
|
| 25. | A ihned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a chválil Boha.
|
| 26. | Všechny zachvátil úžas a chválili Boha. Byli naplněni bázní a říkali: "Co jsme dnes viděli, je nad naše chápání."
|
