| Evangelium podle Jana (Jan 3,22-33)
|
22. | Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.
|
23. | Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít.
|
24. | To bylo ještě před Janovým uvězněním.
|
25. | Mezi učedníky Janovými a Židy došlo ke sporu o očišťování.
|
26. | Přišli k Janovi a řekli mu: "Mistře, ten který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu."
|
27. | Jan odpověděl: "Člověk si nic nemůže přisvojit, není-li mu to dáno z nebe.
|
28. | Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce.
|
29. | Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena.
|
30. | On musí růst, já však se menšit.
|
31. | Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe je nade všecky,
|
32. | svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.
|
33. | Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý.
|