| Epištola Jakubova (Jak 2,1-13)
|
1. | Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
|
2. | Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.
|
3. | A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: "Posaď se na tomto čestném místě," kdežto chudému řeknete: "Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem."
|
4. | Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?
|
5. | Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
|
6. | Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?
|
7. | Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?
|
8. | Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: `Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,´ dobře činíte.
|
9. | Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.
|
10. | Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
|
11. | Vždyť ten, kdo řekl: `Nezcizoložíš,´ řekl také: `Nezabiješ.´ Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.
|
12. | Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody.
|
13. | Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
|