| Epištola k Efezským (Efez 2,14-22)
|
| 14. | V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil
|
| 15. | zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, z žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil mír.
|
| 16. | Oba dva usmířil s Bohem v jednom těle, na kříži usmrtil jejich nepřátelství.
|
| 17. | Přišel a zvěstoval mír, mír vám, kteří jste dalecí, i těm, kteří jsou blízcí.
|
| 18. | A tak v něm smíme obojí, židé i pohané, v jednotě Ducha stanout před Otcem.
|
| 19. | Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině.
|
| 20. | Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.
|
| 21. | V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu;
|
| 22. | v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží.
|
