| První epištola k Soluňským (1.Tes 2,20-3,8)
|
| 20. | Ano, vy jste naše sláva a radost.
|
| 1. | Když jsme to již nemohli déle vydržet, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami
|
| 2. | a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v evangeliu Kristově, aby vás utvrdil a povzbudil ve vaší víře,
|
| 3. | aby se nikdo nedal zviklat v těchto souženích; neboť sami víte, že to je náš úděl.
|
| 4. | Když jsme byli u vás, předpovídali jsme vám, že na nás přijdou soužení; a to se také, jak vidíte, stalo.
|
| 5. | A tak když jsem to již déle nemohl vydržet, poslal jsem Timotea, abych poznal vaši víru, zdali vás snad pokušitel nesvedl, takže by naše námaha vyšla naprázdno.
|
| 6. | Nyní však přišel Timoteus od vás a přinesl radostnou zprávu o vaší víře a lásce i o tom, jak na nás stále v dobrém vzpomínáte a toužíte nás spatřit stejně jako my vás.
|
| 7. | Tak jste nás, bratří, ve vší naší tísni a soužení potěšili svou vírou.
|
| 8. | Nyní jsme zase živi, když vy pevně stojíte v Pánu.
|
