| První epištola k Korinským (1.Kor 11,31-12,6)
|
| 31. | Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.
|
| 32. | Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.
|
| 33. | A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.
|
| 34. | Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.
|
| 1. | Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti.
|
| 2. | Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám.
|
| 3. | Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: "Ježíš buď proklet", a že nikdo nemůže říci: "Ježíš je Pán", leč v Duchu svatém.
|
| 4. | Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;
|
| 5. | rozdílné služby, ale tentýž Pán;
|
| 6. | a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.
|
