| Epištola k Židům (Zid 6,13-20)
|
| 13. | Tak dal Bůh zaslíbení Abrahamovi. Poněvadž při nikom vyšším přísahat nemohl, přísahal při sobě samém:
|
| 14. | `Hojně ti požehnám a dám ti mnoho potomků.´
|
| 15. | A protože byl Abraham trpělivý, dosáhl splnění Božího slibu.
|
| 16. | Lidé totiž přísahají při někom větším a přísaha je zárukou, kterou končí každý spor.
|
| 17. | Když Bůh chtěl účastníkům zaslíbení přesvědčivě prokázat nezměnitelnost svého rozhodnutí, potvrdil své zaslíbení ještě přísahou.
|
| 18. | A tak tyto dvě nezměnitelné věci, v nichž Bůh přece nemůže lhát, jsou mocným povzbuzením pro nás, kteří jsme nalezli útočiště v naději nám dané.
|
| 19. | V ní jsme bezpečně a pevně zakotveni, jí pronikáme až do nitra nebeské svatyně,
|
| 20. | kam jako první za nás vstoupil Ježíš, kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
|
