| Kniha Žalmů (Z 35,13)
|
| 11. | Zlovolní svědkové povstávají, ptají se mne na to, o čem nevím.
|
| 12. | Za dobro mi odplácejí zlobou, stojím tu jak osiřelý.
|
| 13. | Já, když byli nemocni, jsem chodil v rouchu žíněném a pokořoval jsem se postem. Ale moje modlitba se mi do klína vrátí.
|
| 14. | Choval jsem se, jako by byl postižen můj druh či bratr, byl jsem sehnut, sklíčen smutkem jak truchlící matka.
|
| 15. | Avšak při mém pádu s radostí se shlukli; shlukli se proti mně, aniž jsem co tušil, sami zbiti drásali mě, nedali si pokoj.
|
