| Skutkové Apoštolů (Sk 4,13-22)
|
| 13. | Když viděli odvahu Petrovu i Janovu a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli; poznávali, že jsou to ti, kteří bývali s Ježíšem.
|
| 14. | A když viděli, že ten uzdravený člověk tam stojí s nimi, neměli, co by na to řekli.
|
| 15. | Poručili jim, aby opustili zasedání; pak se mezi sebou radili:
|
| 16. | "Co s těmi lidmi uděláme? Bůh skrze ně způsobil zřejmý zázrak. Všichni, kdo bydlí v Jeruzalémě, to vědí, a my to nemůžeme popřít.
|
| 17. | Aby se to však příliš nerozneslo v lidu, pohrozíme jim, že už Ježíše nikomu nesmějí zvěstovat."
|
| 18. | Zavolali je tedy a přikázali jim, aby jméno Ježíšovo vůbec nerozhlašovali a o něm neučili.
|
| 19. | Ale Petr a Jan jim odpověděli: "Posuďte sami, zda je před Bohem správné, abychom poslouchali vás, a ne jeho.
|
| 20. | Neboť o tom, co jsme viděli a slyšeli, nemůžeme mlčet."
|
| 21. | A tak jim pohrozili a propustili je, protože nenašli nic, zač by je mohli potrestat; také měli obavy z lidu, neboť všichni chválili Boha za to, co se stalo.
|
| 22. | Tomu chromému, který byl zázračně uzdraven, bylo totiž už přes čtyřicet let.
|
