Bible

Epištola k Římanům (Rim 9,6-19)

6.Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael,
7.ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž `z Izáka bude povoláno tvé potomstvo´, to jest:
8.dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené.
9.Slovo zaslíbení zní takto: `V určený čas přijdu, a Sára bude mít syna.´
10.A nejen to: Také Rebeka měla obě děti z téhož muže, z našeho praotce Izáka;
11.ještě se jí nenarodily a nemohly učinit nic dobrého ani zlého. Aby však zůstalo v platnosti Boží vyvolení, o kterém bylo předem rozhodnuto
12.a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu.
13.Neboť je psáno: `Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.´
14.Co tedy řekneme? Je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne!
15.Mojžíšovi řekl: `Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.´
16.Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává.
17.Písmo přece říká faraónovi: `Vyzdvihl jsem tě, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.´
18.Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým.
19.Snad mi řekneš: "Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?"