| Evangelium podle Matouše (Mat 14,22-34)
|
| 22. | Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy.
|
| 23. | Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám.
|
| 24. | Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní.
|
| 25. | Krátce před svítáním se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině.
|
| 26. | Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: "To je přízrak!"
|
| 27. | "Vzchopte se, to jsem já!" promluvil na ně hned Ježíš. "Nebojte se."
|
| 28. | "Pane, jestli jsi to ty," odpověděl mu Petr, "přikaž, ať k tobě přijdu po vodě."
|
| 29. | "Pojď!" řekl mu. A Petr vystoupil z lodi a kráčel po vodě, aby přišel k Ježíši.
|
| 30. | Když ale viděl, jak silný je vítr, dostal strach a začal se topit. "Pane, zachraň mě!" vykřikl.
|
| 31. | Ježíš ihned vztáhl ruku a chytil ho. "Proč jsi pochyboval, malověrný?" řekl mu.
|
| 32. | Jakmile pak nastoupili na loď, vítr se utišil.
|
| 33. | Ti, kdo byli na lodi, se mu začali klanět a říkali: "Ty jsi opravdu Boží Syn!"
|
| 34. | Když se přeplavili, přistáli u Genezaretu.
|
