| Evangelium podle Lukáše (Luk 24,36-53)
|
| 36. | Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich a řekl jim: "Pokoj vám."
|
| 37. | Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha.
|
| 38. | Řekl jim: "Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl?
|
| 39. | Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně."
|
| 40. | To řekl a ukázal jim ruce a nohy.
|
| 41. | Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: "Máte tu něco k jídlu?"
|
| 42. | Podali mu kus pečené ryby /a plást medu/.
|
| 43. | Vzal si a pojedl před nimi.
|
| 44. | Řekl jim: "To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech."
|
| 45. | Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu.
|
| 46. | Řekl jim: "Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých;
|
| 47. | v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem.
|
| 48. | Vy jste toho svědky.
|
| 49. | Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti."
|
| 50. | Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim;
|
| 51. | a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe.
|
| 52. | Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí vrátili do Jeruzaléma,
|
| 53. | byli stále v chrámě a chválili Boha.
|
