| Evangelium podle Lukáše (Luk 24,13-33)
|
13. | Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálena asi tři hodiny cesty,
|
14. | a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo.
|
15. | A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi.
|
16. | Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali.
|
17. | Řekl jim: "O čem to spolu rozmlouváte?" Oni zůstali stát plni zármutku.
|
18. | Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: "Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!"
|
19. | On se jich zeptal: "A co to bylo?" Oni mu odpověděli: "Jak Ježíš Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem,
|
20. | naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho.
|
21. | A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo.
|
22. | Ovšem některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu
|
23. | a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ.
|
24. | Někteří z nás pak odešli ke hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy vypravovaly, jeho však neviděli."
|
25. | A on jim řekl: Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci!
|
26. | Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a vejít do slávy?"
|
27. | Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma.
|
28. | Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál.
|
29. | Oni ho však začali přemlouvat: "Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje." Vešel tedy a zůstal s nimi.
|
30. | Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim.
|
31. | Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.
|
32. | Řekli si spolu: "Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?"
|
33. | A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě.
|