| Kniha Kazatele (Ekklesiasites) (Kaz 12,7)
|
| 5. | A člověk se bude bát výšek a úrazů na cestě; a rozkvete mandloň a těžce se povleče kobylka a kapara ztratí účinnost. Člověk se vydá do svého věčného domu a ulicí budou obcházet ti, kdo naříkají nad mrtvými.
|
| 6. | Pamatuj na svého Stvořitele, než se přetrhne stříbrný provaz a rozbije se mísa zlatá a džbán se roztříští nad zřídlem a kolo u studny se zláme.
|
| 7. | A prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal.
|
| 8. | Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl Kazatel, všechno pomíjí.
|
| 9. | Zbývá jen dodat, že Kazatel byl moudrý, lid stále poznání vyučoval; přemýšlel a bádal a složil přísloví mnohá.
|
