| Proroctví Joele proroka (Joel 2,12-26)
|
| 12. | A proto ještě teď, praví Hospodin, vraťte se ke mně celým srdcem svým, s postem, pláčem a truchlením!
|
| 13. | Roztrhněte svá srdce, a ne pláště své, k Hospodinu, svému Bohu, vraťte se; je přece milostivý a soucitný, nesmírně trpělivý, velmi laskavý a který od zla upouští.
|
| 14. | Kdo ví? Třeba se rozmyslí, pohnut lítostí, a požehnání nám zanechá, aby zas byly moučné oběti a úlitby pro Hospodina, vašeho Boha.
|
| 15. | Ať na Sionu troubí polnice, vyhlaste půst, všechny svolejte!
|
| 16. | Shromážděte lid, posvěťte shromáždění, sezvěte starce, shromážděte děti i malé kojence. Ženich ať vyjde z ložnice a nevěsta ze svého pokoje.
|
| 17. | Kněží, kteří Hospodinu sloužíte, plačte mezi síní a oltářem! Proste: "Ušetři, Hospodine, svůj lid, nevydávej posměchu své dědictví, ať nejsou pořekadlem pro pohany! Proč se má říkat mezi národy: `Jejich Bůh? Co je s ním?´"
|
| 18. | Hospodin se pak rozhorlí pro svou zem a nad svým lidem se slituje.
|
| 19. | Hospodin svému lidu odpoví: "Hle, posílám vám obilí, víno a olej do sytosti! Nevydám vás už nikdy víc posměchu mezi pohany.
|
| 20. | Severní vojsko od vás vyženu daleko na vyprahlou pustinu - jeho přední voj do Moře mrtvého, zadní pak do Středozemního; a vzejde z něho smrad a puch." Ano, on vykonal věci veliké,
|
| 21. | neboj se, země, jásej a raduj se! Hospodin vykonal věci veliké,
|
| 22. | ať už se nebojí polní zvěř! Širé pastviny zas budou zelené, stromy ponesou své ovoce a fíkovník s révou vydají užitek.
|
| 23. | Synové Sionu, jásejte, v Hospodinu, svém Bohu, se radujte, neboť vám dá déšť, jak se patří, vylije na vás liják vydatný, podzimní i jarní, jako dřív.
|
| 24. | Tvá humna budou plná obilí, tvé lisy budou tonout ve vínu a oleji.
|
| 25. | Nahradím vám roky, jež sežraly kobylky, larvy, ponravy i housenky - mé veliké vojsko, které jsem na vás vypravil.
|
| 26. | Budete jíst a jíst až do sytosti a jméno Hospodina, svého Boha, velebit, toho, jenž pro vás koná zázraky: Můj lid už navěky nedojde potupy!
|
