| Kniha Jobova (Job 19,25-27)
|
23. | Kéž by byly mé řeči sepsány, vyznačeny jako nápis
|
24. | rydlem železným a olovem, do skály trvale vytesány!
|
25. | Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem.
|
26. | A kdyby mi i kůži sedřeli, ač zbaven masa, uzřím Boha,
|
27. | já ho uzřím, pro mne tu bude, mé oči ho uvidí, ne někdo cizí, mé ledví po tom prahne v mé nitru.
|
28. | Říkáte: »Jak ho chytit?« Ve mně prý je příčina všeho.
|
29. | Lekejte se meče. Mečem na nepravosti je rozhořčení. Poznáte soud Všemocného."
|