| Evangelium podle Jana (Jan 9,1-38)
|
| 1. | A pomíjeje, uzřel člověka slepého od narození.
|
| 2. | I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?
|
| 3. | Odpověděl Ježíš: Ani tento zhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.
|
| 4. | Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, když žádný nebude moci dělati.
|
| 5. | Dokudž jsem na světě, světlo jsem světa.
|
| 6. | To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.
|
| 7. | A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, což se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida.
|
| 8. | Sousedé pak a ti, kteříž jej prvé vídali slepého, řekli: Není-liž toto ten, kterýž sedával a žebrával?
|
| 9. | Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem.
|
| 10. | Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?
|
| 11. | On odpověděl a řekl: Člověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil, a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem.
|
| 12. | I řekli jemu: Kde jest ten? Řekl: Nevím.
|
| 13. | [Tedy] přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.
|
| 14. | Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto, a otevřel oči jeho.
|
| 15. | I otázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil na oči mé, a umyl jsem se, i vidím.
|
| 16. | Tedy někteří z farizeů řekli: Ten člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.
|
| 17. | Řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, poněvadž otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest.
|
| 18. | I nevěřili Židé o něm, by slepý býval a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel.
|
| 19. | A otázali se jich, řkouce: Jest-li tento syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?
|
| 20. | Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš, a že se slepý narodil.
|
| 21. | Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo otevřel oči jeho, myť nevíme. Máť léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.
|
| 22. | Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, aby, kdož by ho koli vyznal Kristem, vyobcován byl ze školy.
|
| 23. | Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.
|
| 24. | Tedy zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.
|
| 25. | I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, nyní vidím.
|
| 26. | I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?
|
| 27. | Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?
|
| 28. | I zlořečili jemu a řekli: Ty jsi učedlník jeho, ale my jsme Mojžíšovi učedlníci.
|
| 29. | My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.
|
| 30. | Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.
|
| 31. | Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by ctitel Boží byl, a vůli jeho činil, tohoť slyší.
|
| 32. | Od věků není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého narozeného.
|
| 33. | Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.
|
| 34. | Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty nás učíš? I vyhnali jej ven.
|
| 35. | Uslyšel pak Ježíš, že jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?
|
| 36. | Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?
|
| 37. | I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.
|
| 38. | A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.
|
