| První Kniha Mojžíšova (Genesis) (Gen 24,1-26)
|
| 1. | Abraham byl už stařec pokročilého věku a Hospodin mu ve všem požehnal.
|
| 2. | Abraham tehdy řekl nejstaršímu služebníkovi ve svém domě, který spravoval všechen jeho majetek: "Vlož ruku do mého klína,
|
| 3. | abych tě zavázal přísahou při Hospodinu, Bohu nebe a Bohu země, že nevybereš mému synovi manželku z dcer Kananejců, mezi nimiž bydlím,
|
| 4. | ale půjdeš do mé země, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna Izáka."
|
| 5. | Služebník mu na to řekl: "Kdyby mě snad ta žena nechtěla následovat do této země, mám tvého syna odvést zpět do země, z níž jsi vyšel?"
|
| 6. | "Chraň se tam mého syna odvést!" odpověděl mu Abraham.
|
| 7. | "Hospodin, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé vlasti, který ke mně mluvil a který mi přísahal: `Tuto zem dám tvému semeni,´ ten před tebou pošle svého anděla, abys odtamtud mému synovi vybral manželku.
|
| 8. | Kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této přísahy zproštěn; jen tam mého syna neodváděj zpátky."
|
| 9. | Služebník tedy vložil ruku do klína svého pána Abrahama a odpřisáhl to.
|
| 10. | Potom vzal ze stáda svého pána deset velbloudů (neboť ho jeho pán na cestu vypravil všelijakými cennostmi) a vyrazil do mezopotamského Aramu k Náchorovu městu.
|
| 11. | Před městem zastavil velbloudy u studny s vodou (bylo to navečer, v době, kdy ženy chodívají pro vodu)
|
| 12. | a řekl: "Hospodine, Bože mého pána Abrahama, prosím, dopřej mi dnes to setkání a prokaž mému pánu Abrahamovi své milosrdenství.
|
| 13. | Hle, stojím u vodního pramene a dcery zdejších měšťanů vycházejí pro vodu.
|
| 14. | Když jedné z těch dívek řeknu: `Nahni prosím svůj džbán, abych se napil,´ a ona odpoví: `Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy,´ pak ať je to ta, kterou jsi určil pro svého služebníka Izáka. Takto poznám, že jsi mému pánovi prokázal milosrdenství."
|
| 15. | Vtom, ještě než to dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni. Ta dívka se narodila Betuelovi, synu Milky a Abrahamova bratra Náchora.
|
| 16. | Byla to překrásná mladá dívka, která ještě nepoznala muže. Sestoupila k prameni, naplnila si džbán a vydala se zpět.
|
| 17. | Služebník jí přispěchal naproti a řekl: "Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu."
|
| 18. | "Jen se napij, pane," odpověděla, rychle spustila džbán na ruku a dala mu napít.
|
| 19. | Potom mu řekla: "Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, ať se pořádně napijí."
|
| 20. | Rychle vylila svůj džbán do žlabu, znovu odběhla ke studni pro vodu a čerpala pro všechny jeho velbloudy.
|
| 21. | Ten muž ji zatím mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, nebo ne.
|
| 22. | Když velbloudi dopili, vzal ten muž zlatý nosní kroužek vážící půl šekelu a dva zlaté náramky pro její ruce, každý o váze deseti šekelů,
|
| 23. | a řekl: "Pověz mi prosím, čí jsi dcera. Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?"
|
| 24. | "Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora," odpověděla mu.
|
| 25. | Potom dodala: "Slámy a obroku máme dost, i místo k přenocování."
|
| 26. | Tehdy padl na kolena a klaněl se Hospodinu
|
