| První Kniha Mojžíšova (Genesis) (Gen 22,1-18)
|
| 1. | Po nějaké době se Bůh rozhodl Abrahama vyzkoušet. Zavolal: "Abrahame!" "Zde jsem," odpověděl.
|
| 2. | Bůh řekl: "Vezmi svého syna, svého jediného, svého milovaného Izáka, a jdi do země Moria. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na hoře, kterou ti určím."
|
| 3. | Druhý den brzy ráno Abraham vstal, osedlal svého osla, vzal s sebou dva služebníky a svého syna Izáka. Nasekal dříví pro zápalnou oběť a vypravil se k místu, jež mu Bůh určil.
|
| 4. | Třetího dne Abraham pozvedl oči a spatřil to místo v dálce.
|
| 5. | Tehdy řekl svým služebníkům: "Zůstaňte tu s oslem. Já a chlapec půjdeme až tam, pokloníme se Bohu a vrátíme se k vám."
|
| 6. | Abraham vzal dříví pro zápalnou oběť a naložil je na svého syna Izáka. Sám nesl v ruce oheň a nůž. A tak šli oba spolu.
|
| 7. | "Otče," oslovil Izák svého otce Abrahama. "Ano, můj synu?" odpověděl mu. "Vidím oheň a dřevo," řekl Izák. "Kde je ale beránek k zápalné oběti?"
|
| 8. | "Bůh si opatří beránka k zápalné oběti, můj synu," odpověděl Abraham. A tak šli oba spolu.
|
| 9. | Když přišli na místo, jež mu Bůh určil, Abraham tam postavil oltář a narovnal dřevo. Pak svázal svého syna Izáka a položil ho na dřevo na oltáři.
|
| 10. | Abraham vztáhl ruku a vzal nůž, aby svého syna podřízl.
|
| 11. | Vtom na něj z nebe zavolal Hospodinův anděl: "Abrahame! Abrahame!" "Zde jsem," odpověděl.
|
| 12. | "Nevztahuj ruku na chlapce!" řekl on. "Nic mu nedělej! Už jsem poznal, že jsi bohabojný - vždyť jsi kvůli mně neušetřil svého syna, svého jediného."
|
| 13. | Abraham tedy vzhlédl a hle, uviděl za sebou berana uvízlého za rohy v křoví. Abraham tedy šel, vzal toho berana a obětoval ho jako zápalnou oběť místo svého syna.
|
| 14. | To místo pak Abraham nazval "Hospodin opatří," takže se dodnes říká: "Na Hospodinově hoře se opatří."
|
| 15. | Hospodinův anděl pak na Abrahama zavolal z nebe podruhé:
|
| 16. | "Přísahám při sobě samém, praví Hospodin, protože jsi učinil tuto věc a neušetřil jsi svého syna, svého jediného:
|
| 17. | Nesmírně ti požehnám a nesmírně rozmnožím tvé símě - jako hvězdy na nebi a jako písek na břehu moře. Tvé símě ovládne brány svých nepřátel
|
| 18. | a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy země, protože jsi uposlechl můj hlas."
|
