| Epištola k Filipenským (Filip 4,10-23)
|
| 10. | Velmi jsem se v Pánu zaradoval, že již zase rozkvetla vaše péče o mne. Vím, vždycky jste na to mysleli, jen jste neměli příležitost.
|
| 11. | Ne že bych si naříkal na nedostatek; naučil jsem se být spokojen s tím, co mám.
|
| 12. | Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost. Ve všem a do všeho jsem zasvěcen: být syt i hladov, mít nadbytek i nedostatek.
|
| 13. | Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.
|
| 14. | Avšak učinili jste dobře, když jste mi pomohli v mých těžkostech.
|
| 15. | I vy to víte, Filipští, že v počátcích evangelia, když jsem vyšel z Makedonie, ani jedna církev se nepodílela se mnou v příjmech a vydáních, jen vy sami;
|
| 16. | vždyť i do Tesaloniky víc než jednou jste mi poslali na mé potřeby.
|
| 17. | Ne že by mi šlo o dary; jde mi o to, aby rostl zisk, který se připisuje k vašemu dobru.
|
| 18. | Dostal jsem tedy všecko a mám hojnost; jsem plně opatřen, když jsem přijal od Epafrodita dary, které jste mi poslali - jsou vůní příjemnou, obětí vhodnou, Bohu milou.
|
| 19. | Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši.
|
| 20. | Našemu Bohu a Otci sláva na věky věků. Amen.
|
| 21. | Pozdravujte všechny, kteří patří Kristu Ježíši. Pozdravují vás bratří, kteří jsou se mnou.
|
| 22. | Pozdravují vás i ostatní bratří, zvláště ti, kteří jsou z císařského domu.
|
| 23. | Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi.
|
