| První epištola k Korinským (1.Kor 9,2-12)
|
| 2. | I kdybych pro jiné apoštolem nebyl, pro vás jím jsem! Vždyť pečetí mého apoštolství jste vy sami tím, že jste uvěřili v Pána.
|
| 3. | Toto je má odpověď těm, kteří mne soudí:
|
| 4. | Což nemáme právo přijímat od vás jídlo a pití?
|
| 5. | Nemáme právo brát s sebou věřící ženu, tak jako ostatní apoštolové i bratři Páně i Petr?
|
| 6. | To snad jen já a Barnabáš jsme povinni vydělávat si na živobytí?
|
| 7. | Který voják slouží za vlastní peníze? Kdo vysadí vinici a nejí, co urodila? Kdo pase stádo a neživí se mlékem toho stáda?
|
| 8. | Jsou to snad jen mé lidské úvahy? Neříká to sám zákon?
|
| 9. | V Mojžíšově zákoně je přece psáno: `Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí´. Má tu Bůh na mysli dobytek?
|
| 10. | Není to řečeno spíše pro nás? Ano, pro nás to bylo napsáno, neboť ten, kdo orá a kdo mlátí, má pracovat s nadějí, že dostane svůj podíl.
|
| 11. | Když jsme vám zaseli duchovní setbu, bylo by to mnoho, kdybychom sklízeli vaši pozemskou úrodu?
|
| 12. | Mají-li na vás právo jiní, proč ne tím spíše my? Přesto jsme tohoto práva nepoužili, raději snášíme nedostatek, jen abychom nekladli žádnou překážku do cesty Kristovu evangeliu.
|
