| První epištola k Korinským (1.Kor 4,9-16)
|
| 9. | Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se podívanou světu, andělům i lidem.
|
| 10. | My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti.
|
| 11. | Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova,
|
| 12. | s námahou pracujeme svýma rukama. Jsme-li tupeni, žehnáme, pronásledováni neklesáme,
|
| 13. | když nám zlořečí, odpovídáme laskavě. Až dosud jsme vyděděnci světa, na které se všechno svaluje.
|
| 14. | Nepíši to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás jako své milované děti napomenul.
|
| 15. | I kdybyste měli tisíce vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši jsem vás já přivedl k životu skrze evangelium.
|
| 16. | Prosím vás: Jednejte podle mého příkladu!
|
